Vlastný lokátor:  Lokátor protistanice:  QRB:  Azimut: 

EBH očima ST3 aneb Houstoni opět na Martinkách

EBH očima ST3 aneb Houstoni opět na Martinkách

Jako každý rok, tak i tento jsme se přihlásili do celo Česko - Slovenského závodu EBH. V podstatě jsme se na něj těšili, jelikož je to docela zajímavý závod a sem tam se nám podaří i nějaký výsledek.
Ne náhodou jsme opět vybrali kótu Martinské Hole a celou zimu doufali, že termín 15.5. bude dostatečně pozdě na to, aby bylo možné dostat se až na místo autem. Vždy je to o posledních několika stovkách metrů, kdy je nutné zdolat několikametrový žlab s velkým převýšením. Žlab bývá pravidelně vymytý a tak je jen na odvaze, kdo si troufne (když není sníh) udělat kaskadérskou jízdu s dírou cca 1-1.5m pod podlahou auta.
Přáli jsme si, aby bylo jaro deštivé a sníh na posledním úseku slezl. Bohužel - stalo se. Už několik týdnů prší a prší, ale i přes to ještě ve středu, kdy jsme udělali průzkumnou jízdu, byl ve zmíněném žlabu sníh.

...Historické fotky z jednoho místa... (v plné zimní sezoně není vidět ani kosodřevina)

Ne, nejedná se o oční klam, ale opravdu tam bývá několikametrová sněhová vrstva...

Deště a kouzelníkova předpověď (rozuměj Aladin) předpověděly, že bude škaredě. To rozhodlo, že místo výjezdu už v pátek bude bohatě stačit, když se na kótu doplazíme až v sobotu, několik hodin před plánovaným startem. Evidentně nám tento rok nebylo s hůry přáno... Fero 1, který chtěl na závody s námi, musel bohužel do práce, přislíbená elektrocentrála odešla do věčných lovišť a 180Ah baterie má své nejlepší roky za sebou.
Nic to, nějak vydržíme. Chvíli to vypadalo, že nebude tak zle. Po cestě jsme se zastavili na pivečko a dokonce kvůli nám narazili nový sud. Na kótu jsme dorazili kolem 12 hodiny a už za hodinu bylo vše postaveno a odzkoušeno. Milé překvapení. Počasí: 9°C, bezvětří, vysoká i nízká oblačnost nás obcházela o několik desítek metrů. Naskytl se nám krásný výhled s viditelností i několik stovek kilometrů. První zkoušky naznačovaly, že technika je v pořádku, jen snad ty podmínky... Fero 1 na anténě přes zimu zapracoval a šlapala jako hodinky. Poslouchá přímo skvěle. Postaveno a tak slovo dalo slovo a šup zpět pár kilometříků do chaty na pivečko a snad i nějakou tu "bošáckou".
Po návratu na kótu jsme absolvovali nějaké staré dobré rituály, jako otevření šampaňského a podobně. Nadělali jsme několik desítek fotek okolojdoucím turistům, vystrašili jsme přiřítivší se motorkáře, kteří jak rychle přijeli, tak rychle odjeli... inu: že by to bylo nápisy a zelenými bundami?
Pomalu se přiblížil závod a stejně tak pomalu zvítězila oblačnost a předpovědi páně Aladinových. Krátce po 18 začalo pršet a přidávalo i na větru. I přes to za námi přijely návštěvy z týlového zabezpečení jako Dravec Žilina s přítelkyní, Matrix (pamatovat volačku, hnedle se k ní vrátím) s Milanem Brodno (díky za baterky) a Edo Nesluša.

Tak toto je týlové zabezpečení á la Matrix a samozřejmě i Matrix osobně...

Tak tak. Závody probíhaly slušně. První tři hodiny brejk následoval brejk a my se nezastavili. Teplota klesala neúprostně k bodu mrazu. Postupně volaček ubývalo a přicházely na řadu vzdálenější stanice. Asi náš největší DX byla Jizera. Několik dalších (pro nás) TOP DX jsme neudělali, ač jsme !! všechny !! slyšeli R3-4. Inu (asi) podmínky. Radegasti - Churáňov, Honza Sulejovice - Kletečná (to byla výjimka, toho jsme slyšeli jen jednou a R2), Rotunda - Klínovec (jako z praku a skoro NON STOP), Sněžník na Sněžníku (ten nás docela mrzí, jelikož na něj nám to vždycky chodí i z Polomu), samozřejmě TmR a dokonce jsme slyšeli i Babču.
Trošku si postesknu: bylo zajímavé, že tyto volačky jsme brali ponejvíce s kontrolní stanicí a po spojení s ní zmizely a už se nikde neobjevily až do další kontrolky...

V noci teplota atakovala nulu a jelikož nebylo koho dělat, zalomili jsme asi na tři hodinky. Kolem půl páté zapínáme stanici, kontrolujeme teplotu -2°C, hustá mlha - viditelnost několik málo metrů. Anténa stojí, ikdyž z času na čas "nakoukne" dolů do auta, jestli ještě spíme. Podivné naklánění... Při podrobnějším prostudování vidíme, že se na ní (a příslušenství) přes noc utvořila malinká vrstva námrazy. Nevadí, máme ještě 2.5 hodiny a ono to musí vydržet. "Musí" ještě neznamená, že vydrží. Kolem 6 ranní sílí vítr, není už s kým dělat spojení a podmínky (nejen ty povětrnostní) se zhoršují. To co na anténě "narostlo" za celou noc se během 1/2 hodiny zdvojnásobilo a dokonce i auto bylo pod cca 1cm krunýřem ledu. Inu - slovo dalo slovo - a jelikož se anténa stále více dívala s hůry do auta, bylo rozhodnuto. Než zbytečně obětovat anténu kvůli několika málo spojením a poslední hodině a půl... jedeme domů.

...stejné místo hnedle z rána a při odjezdu domů

Rozhodnutí přišlo v pravý čas. Některé části našeho systému narostli vlivem mlhy, mrazu a větru, až do desetinásobku svého původního rozměru. Anténu jsme složili na poslední chvíli a i přes pocitovou teplotu cca -10°C jsme se docela zapotili, abychom jí neublížili. Polámali jsme kotevní lana a kable, rozmontovali co šlo a z čeho šel osekat led a kolem půl osmé jsme vyrazili na cestu domů.

Co dodat na závěr? Pohodový (a zase trochu jiný) portejbl se nesl heslem (není z mojí hlavy - ale kdosi jej hodil do éteru): Počasí, že by člověk psa nevyhnal, ale blbci CBčkáři tam lezou sami...!!!

Děkujeme všem za spojení a pěkné pokecání na pásmu... a příště 73

PS: fotky ve větším rozlišení v GALERII ZDE


Přečteno: